Veřejně dostupné údaje v přímém marketingu

Adres a kontaktních údajů je plný internet. Mimo firemní stránky tyto údaje najdete v mnoha veřejných databázích a rejstřících, jako je aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí, živnostenský rejstřík, Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, seznam daňových poradců nebo seznam držitelů datových schránek. Veřejně dostupné údaje lze technicky snadno využít pro propagaci produktů a služeb, včetně adresného oslovení. Z právního hlediska to ale až tak jednoduché to s jejich využitím není. V cestě totiž stojí právní předpisy upravující přímý marketing i GDPR.

Různé formy přímého marketingu

Než se rozhodnete adresáta oslovit, projděte si zvláštní pravidla, která různé způsoby přímého marketingu upravují. Na rozdíl od GDPR se tyto předpisy vztahují nejen na kontaktování lidí, ale i právnických osob.

1. Zasílání reklamních zpráv elektronickými prostředky

Zasílání reklamních zpráv, obchodních sdělení, elektronickými prostředky upravuje zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti (antispamový zákon). Dopadá například na zasílání zpráv e-mailem, přes SMS, messengery nebo sociální sítě.

Pokud adresát, jehož údaje jste našli na internetu, není vašim zákazníkem, ani nemáte jeho souhlas se zasíláním obchodních sdělení, nemůžete mu reklamní zprávy na elektronické kontakty zasílat. Ani když jsou veřejně dostupné.

Pozor na to, že souhlas nemůžete získat na základě žádosti ve zprávě zaslané adresátovi. Prakticky to znamená, že veřejné elektronické kontakty nemůžete pro plošné zasílání reklamních zprav použít vůbec.

Cestu máte ale stále otevřenou, pokud chcete adresáta (typicky v podnikatelských vztazích) individuálně oslovit s nabídkou možné spolupráce na elektronický kontakt, který k tomu adresát sám určil. Třeba na e-mail pro přijímání zakázek uvedený na firemním webu.

2. Datová schránka

Pravidla pro zasílání obchodních sdělení elektronickými prostředky platí i pro zasílání sdělení do datových schránek. U datových schránek jsou podmínky pro zasílání ale ještě o něco přísnější.

Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů upravující použití datových schránek totiž zakazuje zasílat do datové schránky nejen nevyžádaná obchodní sdělení (bez souhlasu adresátů nebo existence zákaznického vztahu), ale také jiná obtěžující sdělení (bez ohledu na to, jestli slouží k propagaci služeb).

3. Klasická pošta

Zasílání reklamních zpráv poštou upravuje zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Tento zákon zakazuje šířit reklamu v listinné podobě, která adresáty obtěžuje. Obtěžující reklamou je například šíření reklamy v listinné podobě adresátovi, který dal jasně a srozumitelně najevo, že o takovou reklamu nemá zájem. Typicky jde o vhazování akčních letáků do schránky s nápisem „Nevhazovat letáky“. Může jít ale o jakoukoliv jinou reklamu, která má potenciál adresáty obtěžovat, například reklamní dopisy zasílané opakovaně někomu, kdo na ně nikdy nereagoval nebo reagoval odmítavě.

Pokud chcete reklamní dopisy posílat fyzickým osobám, musíte navíc dodržet GDPR. To znamená, že bez jejich souhlasu můžete lidem posílat reklamní dopisy pouze v případě, že vaše oprávněné zájmy nebo oprávněné zájmy třetích osob převáží práva a svobody těchto lidí. To si ověříte v balančním testu, ve kterém zhodnotíte, zda je vaše řešení s ohledem na zásah do práv člověka vhodné, nezbytné a přiměřené.

Výsledek balančního testu bude záviset i na tom, jestli mezi vámi a adresátem dopisu existuje vztah, za jakým účelem byly údaje adresáta zveřejněny a jestli adresát mohl vaši zprávu očekávat. Oslovení člověka, se kterým nemáte nic společného, ale není zcela vyloučeno. Například adresné nabídky na odkup nemovitosti nebo podílu na ní je podle výroční zprávy Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2023 možné posílat. Správce údajů ale musí splnit své další povinnosti stanovené v GDPR, zejména adresáty informovat o tom, jak nakládá s osobními údaji adresátů a jaká jim náleží práva, údaje řádně zabezpečit a umožnit adresátům svá práva uplatnit.

4. Telemarketing

Chcete potenciálním klientům nabídnout své služby telefonicky? Pak si dávejte pozor na pravidla telemarketingu obsažená v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

Pokud chcete využít kontakty z veřejného účastnického seznamu s telefonními čísly (vytvořeného například mobilními operátory), můžete v souladu se zákonem o elektronických komunikacích oslovit pouze ty osoby, které si dle seznamu přejí být kontaktovány za účelem marketingu.

Kontakty zveřejněné na klasických firemních webových stránkách ani zmíněné veřejné databáze a rejstříky veřejným účastnickým seznamem nejsou. To ale bohužel neznamená, že se pravidlům telemarketingu najisto vyhnete. Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který dodržování pravidel telemarketingu kontroluje, si ve výkladu a použití těchto pravidel totiž tak trochu protiřečí. Ve svém nezávazném výkladovém stanovisku ČTÚ uvedl, že se na použití telefonních čísel získaných odjinud než z veřejného účastnického seznamu zákon o elektronických komunikacích nevztahuje. To by znamenalo, že lidem můžete volat v souladu s GDPR (se souhlasem nebo při existujícím oprávněném zájmu) a právnickým osobám v podstatě bez omezení. Nicméně ČTÚ zároveň v některých případech rozhodl v rozporu se svým stanoviskem tak, že pravidla telemarketingu použil i na volání na telefonní čísla právnických osob získaná mimo veřejné účastnické seznamy.

S ohledem na neustálenou dozorovou praxi doporučuji s veřejně dostupnými telefonními čísly právnických osob nakládat velmi obezřetně. Pokud volaný není vaším zákazníkem, neudělil vám souhlas k telemarketingu, ani nedal reklamě zelenou ve veřejném účastnickém seznamu, radši mu s obecnými nabídkami svých produktů a služeb nevolejte.  

Pozor na další pravidla reklamy

Ať už se adresáta (fyzickou nebo právnickou osobu) rozhodnete oslovit jakoukoliv zákonem nezakázanou formou, měli byste dodržet i další pravidla pro šíření reklamy stanovená v zákoně o regulaci reklamy. Tento zákon zakazuje šířit reklamu, která je v rozporu s dobrými mravy, je diskriminační nebo podporuje chování poškozující zdraví nebo ohrožující bezpečnost osob nebo majetku. Zákonu byste měli věnovat důkladnou pozornost hlavně pokud nabízíte alkohol, tabákové výrobky, léčiva, zdravotnické prostředky nebo potraviny. Pro reklamu na tyto výrobky totiž stanoví specifická pravidla.

GDPR je stále ve hře

Pokud oslovujete konkrétní lidi, použije se vedle zvláštních předpisů vždy ještě GDPR. Nezapomeňte proto adresáty reklamy informovat o tom, jak nakládáte s jejich osobními údaji, kdo může mít k jejich údajům přístup a jaká jim náleží práva. Osobní údaje byste měli také řádně zabezpečit, umožnit lidem jejich práva uplatnit a plnit i další povinnosti stanovené v GDPR.

Článek byl v původní podobě publikován na serveru GDPR.cz.