Outsourcing bez hrozby švarcsystému? Podívejte se na nejtypičtější otázky, které kladou kontroloři pracovníkům při kontrolách nelegální práce. Tyto základní otázky a odpovědi na ně můžou posloužit jako užitečný test správného nastavení smluv a procesů ve Vaší společnosti.
Množství firem se v rámci snahy o optimalizaci nákladů rozhodne, že část výkonu svých podnikatelských činností zajistí nikoliv prostřednictvím vlastních zaměstnanců, ale objedná si práci externích spolupracovníků. Outsourcing je sám o sobě běžným a legitimním postupem. Problém ale nastává, když vztah mezi firmou a externím spolupracovníkem vykáže znaky tzv. závislé práce – tedy práce vykonávané fakticky ve vztahu podřízenosti zaměstnance vůči zaměstnavateli, a nikoliv v rámci rovnocenného dodavatelsko-odběratelského vztahu.
Takové jednání může být shledáno jako obcházení pracovněprávních i daňových předpisů a hrozí za něj vysoké sankce. Kontrolu závislé práce provádí inspektoráty práce i správci daně. V rámci těchto kontrol kromě kontroly smluvní dokumentace probíhá i pohovor s pracovníky za účelem zjištění skutečného vztahu mezi nimi a kontrolovanou firmou.
Jaké jsou typické dotazy, které můžete od kontrolorů čekat, a co je těmito dotazy sledováno?
Účelem uvedeného dotazu je zjistit datum faktického započetí práce pro kontrolovanou osobu a jeho srovnání s údaji uvedenými ve smlouvě a s ohlášeným datem. Dotazy na trvání vztahu mezi kontrolovanou osobou a pracovníkem rovněž směřují k posouzení soustavnosti vykonávané práce. Pokud by se jednalo o práci krátkodobou, příležitostní či sezónní, svědčilo by to spíše ve prospěch samostatné činnosti.
Těmito dotazy je zjišťováno, jaký je vztah mezi pracovníkem a kontrolovanou osobou, co se týče náplně práce. Tedy zda je kontrolovaná osoba v nadřízeném postavení a zda je to právě ona, kdo pracovníkovi určuje náplň práce. Znakem závislé práce (činnosti) je její výkon dle pokynů zaměstnavatele či jeho zaměstnanců v nadřízeném postavení.
Popis náplně práce inspektorům napoví, o jaký typ činnosti se jedná. Zda jde o činnost výhradně závislou, obojetné povahy nebo výhradně nezávislou.
O skutečné povaze pracovníkovy svěřené činnosti vypovídá i to, zda byla v minulosti pro kontrolovanou osobu vykonávána zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Shoda přitom svědčí v neprospěch samostatné činnosti.
Otázky tohoto typu mohou prozradit, zda na pracovišti nejsou osoby, které vykonávají totožnou práci, avšak na základě jiného právního vztahu, než má kontrolovaná osoba.
Tato otázka míří na prověření znaku závislé práce spočívajícím v osobním výkonu práce. Pokud by za sebe zajišťoval náhradu sám pracovník, pak by to nasvědčovalo menší závislosti na kontrolované osobě, a tím pádem i oslabení zkoumaného znaku.
Smyslem otázky je další zkoumání toho, zda je mezi kontrolovanou osobou a pracovníkem vztah nadřízenosti a podřízenosti. O takovém vztahu může svědčit mimo jiné skutečnost, že práce pro kontrolovanou osobu tvoří hlavní ekonomický zdroj pracovníka, který je proto na zaměstnavateli finančně závislý. Naopak existence jiných subjektů, pro které pracovník vykonává práci, spíše nasvědčuje samostatné činnosti.
Jednou z podmínek výkonu závislé práce (i činnosti) je její provádění na odpovědnost zaměstnavatele. Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobí třetí osobě při plnění pracovních úkolů, nebo v jejich souvislosti. Pro osobu samostatně výdělečně činnou naopak platí, že sama nese odpovědnost za vykonanou práci.
Touto otázkou je podrobněji zkoumána vázanost pokyny kontrolovanou osobou a odpovědnost za výsledky práce. Pokud by pracovník plnil zadání samostatně a druhá strana by nebyla oprávněna mu průběžně zadávat jednotlivé úkoly a kontrolovat jejich plnění, jednalo by se spíše o vztah zadavatele zakázky a samostatného podnikatele, který ji pro něj plní.
V souladu se zákonnými podmínkami výkonu závislé práce nese zaměstnavatel veškeré náklady související s výkonem práce. Těmi mohou být např. pracovní pomůcky, prostředky k zajištění bezpečnosti práce či poskytování cestovních náhrad. Skutečnost, že náklady na výkon práce a na vybavení potřebné k práci nese pracovník, svědčí proti naplnění definice závislé práce.
Ačkoli zákoník práce jako podmínku výkonu závislé práce stanoví pracovní dobu, tento ukazatel ztrácí pro rozšířenost flexibilní pracovní doby na své vypovídací hodnotě. Stanovení pracovní doby kontrolovanou osobou a způsob její evidence přesto může vypovídat o vztahu nadřízenosti a podřízenosti.
Otázky související s výplatou odměny pracovníka vypovídají o jeho ekonomické závislosti na kontrolované osobě. Vyplácení odměny za jednotlivé objednávky by spíše nasvědčovalo výkonu samostatné práce. Poskytnutí drobné protihodnoty, např. v podobě daru, je pak běžným zvykem i v případě jednorázové mezilidské výpomoci.
Tato otázka směřuje ke zjištění motivace pracovníka pro volbu konkrétního způsobu výkonu práce pro kontrolovanou osobu a jeho skutečné vůle.
Potřebujete pomoct s nastavením smluvní dokumentace a procesů ve Vaší společnosti tak, aby bylo v souladu s právem a zároveň přínosné pro Vaše podnikání? Náš tým advokátů má bohaté zkušenosti s poradenstvím v oblasti obchodního i pracovního práva a naše služby již využily desítky firem. Rádi připravíme řešení na klíč i pro Vaši společnost.
KROUPALIDÉ advokátní kancelář s.r.o.
IČO: 29310571, DIČ: CZ29310571
Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně pod sp. zn.
C 73338
Subjektem mimosoudního řešení sporu
se spotřebiteli je Česká advokátní komora