Šikana a toxické chování na pracovišti jsou častější, než si mnozí připouštějí. Oslabují psychickou pohodu zaměstnanců, rozkládají týmovou spolupráci a ohrožují výkon i stabilitu firmy. Neřešené problémy navíc představují právní riziko.
V tomto článku se podíváme na to, jak toxické chování poznat, co říká zákon a co může zaměstnavatel dělat v praxi.
Toxický zaměstnanec narušuje pracovní prostředí. Buď aktivně – třeba manipulacemi, podrýváním autority nebo pomluvami. Nebo pasivně – ignorováním pracovních úkolů, odmítáním spolupráce nebo vyhýbáním se odpovědnosti.
Když je takové chování cílené, opakované a zaměřené na konkrétní osobu, jde o šikanu.
Rozlišujeme:
Zákon pojmy šikana, bossing nebo mobbing přímo nepoužívá, ale právní rámec pro ně přeci jen existuje.
Zákoník práce zakazuje nerovné zacházení, ukládá povinnost vytvářet bezpečné pracovní prostředí a klade odpovědnost na vedoucí zaměstnance. Antidiskriminační zákon pak pracuje s pojmem „obtěžování“, které definuje mj. jako chování, jež snižuje důstojnost a vytváří zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé prostředí. A občanský zákoník chrání důstojnost, čest i dobrou pověst každého člověka.
V extrémních případech pak může šikana naplňovat také skutkovou podstatu trestného činu, například vydírání nebo nebezpečného vyhrožování.
Každý zaměstnanec má povinnost spolupracovat, dodržovat interní pravidla a nejednat proti zájmům zaměstnavatele. Pokud svým chováním rozkládá tým nebo záměrně porušuje pravidla, jedná v rozporu se svými povinnostmi plynoucími z pracovněprávního vztahu.
V některých případech jde i o porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Prevence
Interní řešení
Pracovněprávní řešení
Důvěryhodný systém pro oznamování protiprávního jednání, tzv. whistleblowing, který je u některých zaměstnavatelů povinný (nad 50 zaměstnanců), je důležitý nástroj. Umožňuje zaměstnancům upozornit na toxické nebo protiprávní chování (i anonymně). Pomáhá zachytit problémy dřív, než přerostou do vážnějších konfliktů nebo právních sporů.
Zákon o ochraně oznamovatelů chrání zaměstnance, kteří v dobré víře upozorní na porušení právních předpisů. Ochrana se vztahuje i na oznámení závažného protiprávního jednání v oblasti pracovního práva, například v případech diskriminace, nerovného zacházení nebo závažného pochybení vedoucích zaměstnanců. Oznamovatelem přitom nemusí být pouze samotná oběť šikany, ale i její svědek.
Funkční whistleblowing je navíc signálem, že to zaměstnavatel myslí s firemní kulturou vážně.
Toxické chování a šikana nejsou jen osobním selháním jednotlivce. Jsou to systémové problémy, které ovlivňují celou firmu. Jejich neřešení může vést ke ztrátám, zhoršené atmosféře a právním dopadům.
Řešením jsou prevence, důslednost, otevřená komunikace, důvěryhodné interní procesy a v případě potřeby také využití právních nástrojů podle zákoníku práce, jako je písemné upozornění, výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru.
KROUPALIDÉ advokátní kancelář s.r.o.
IČO: 29310571, DIČ: CZ29310571
Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně pod sp. zn.
C 73338
Subjektem mimosoudního řešení sporu
se spotřebiteli je Česká advokátní komora