Kdy je možné posílat reklamní zprávy na sociálních sítích?
Obchodní sdělení upravuje v ČR primárně zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti (tzv. antispamový zákon). Dle tohoto zákona jsou obchodním sdělením všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek, určené k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem nebo vykonává regulovanou činnost. Podle dozorové praxe Úřadu pro ochranu osobních údajů jde typicky o nabídky zboží a služeb, představení demo verze produktu, newslettery s novinkami o společnosti, ale také k přání k narozeninám, žádosti o recenze nebo žádosti o souhlas se zasíláním obchodních sdělení.
Pokud adresát není vaším zákazníkem, tedy zjednodušeně řečeno si od vás neobjednal žádný produkt ani nevyužívá vaše služby, můžete mu obchodní sdělení elektronickými prostředky zaslat jen s jeho předchozím souhlasem. Toto pravidlo platí nejen pro emaily, ale pro jakékoliv textové, hlasové, zvukové nebo obrazové zprávy posílané přes veřejnou komunikační síť, které mohou být uloženy v síti či koncovém zařízení uživatele. Může jít například o SMS, notifikace v aplikacích i zprávy na sociálních sítích LinkedIn, Facebook, Instagram aj.
Komunikace s dalšími uživateli sociálních sítí může na první pohled vypadat nevinně. I pouhým představením svého produktu ve zprávě si ale můžete zavařit na pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a problémy s provozovatelem dané komunikační platformy. Jak tedy reklamní zprávy uživatelům na sociálních sítích posílat?
Pokud chcete oslovovat uživatele sociálních sítí, pravděpodobně půjde teprve o vaše potenciální zákazníky. V takových případech můžete uživatelům posílat obchodní sdělení ve smyslu antispamového zákona pouze s jejich předchozím souhlasem.
Souhlasem se přitom myslí svobodný, konkrétní, informovaný, jednoznačný a prokazatelný projev vůle uživatele, že chce, abyste mu posílali reklamní zprávy. Uživateli byste tedy měli první dát šanci si přečíst, za jakým účelem mu chcete reklamní zprávy posílat a jak budete s jeho údaji nakládat. Následně by měl mít možnost vám dobrovolně potvrdit, že právě vy mu můžete na dané sociální síti posílat marketingová sdělení, a propagovat tak sebe a svůj produkt. Tento souhlas nemusí být písemný, ale musíte být schopni ho prokázat. Ať už vám uživatel dá souhlas jakkoliv, měli byste si ho proto bezpečně uložit.
Platný souhlas se zasíláním obchodních sdělení určitě nezískáte:
Naopak potřebujete najít způsob, jakým si vás uživatel aktivně najde a může sám vyjádřit, že by měl o obchodní sdělení zájem. Nabízí se například tyto způsoby platného získání souhlasu, které počítají s tím, že uživatele už dříve něčím zaujmete:
Pokud se vám podaří souhlas získat, nezapomeňte si ukládat, kdo, kdy a jak vám souhlas dal, ideálně v rámci přehledné databáze kontaktů. Pozor na to, že uživatel může souhlas kdykoliv odvolat. V takovém případě jste povinni uživatele z databáze kontaktů odstranit a reklamní zprávy mu dále neposílat.
I reklamní zpráva na sociální síti musí splňovat náležitosti obsahu obchodního sdělení podle antispamového zákona. Co tedy musí takovéto obchodní sdělení obsahovat?
Uživatel může na nevyžádané reklamní zprávy reagovat mnoha způsoby. Například se rozhodne výslovně vaši nabídku odmítnout nebo na zprávu neodepíše. V horším případě si vás může zablokovat a přijdete o kontakt. A v ještě horších případech může uživatel váš profil nahlásit provozovateli sítě nebo poslat stížnost ÚOOÚ na nevyžádaná obchodní sdělení.
Provozovatel sociální sítě může v krajním případě, typicky pokud takovýchto stížností obdrží více, váš profil dočasně zablokovat či úplně zrušit. A to by zejména u profilů se zajímavou historií a bohatou sítí kontaktů byla jistě škoda.
A co úřad? Na základě stížnosti na šíření nevyžádaných obchodních sdělení u vás může ÚOOÚ zahájit kontrolu a případně vám uložit pokutu. Její výše zpravidla odpovídá tomu, kolika lidem jste nevyžádané zprávy posílali, zda jste měli správně aspoň obsah zprávy, jak jste dali uživateli šanci se z odběru reklamních zpráv odhlásit i jestli jde o vaše první pochybení. O pokutách se dočtete více například v tomto článku na webu gdpr.cz.
Bohužel nikdy nevíte, jakým směrem se nespokojený uživatel vydá. Doporučuji proto dobře zvážit, zda se vám vyplatí reklamní zprávy na sociálních sítích posílat a postupy si právně ošetřit.
Článek byl v původní podobě publikován na serveru GDPR.cz.
KROUPALIDÉ advokátní kancelář s.r.o.
IČO: 29310571, DIČ: CZ29310571
Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně pod sp. zn.
C 73338
Subjektem mimosoudního řešení sporu
se spotřebiteli je Česká advokátní komora